Bolesti v zádech dříve či později obtěžují každého z nás.Jejich příčiny jsou různé a nemusí být vždy způsobeny jen postižením páteře.
Bolestí v zádech se mohou projevovat i poruchy zažívání, dýchání, oběhu či ledvin. Z toho důvodu není správné tyto obtíže podceňovat, zvláště když se často vracejí nebo jsou doprovázeny i jinými projevy, jako je například bolest břicha, obtíže s močením a se stolicí, dýcháním nebo brněním v oblasti končetin či svalovou slabostí.
Základní diagnostika je vždy v moci ošetřujícího lékaře. Ten, pokud to uzná za vhodné, pacienty odešle k příslušným lékařům odborným - rehabilitačním, neurologům, ortopedům, ale i psychiatrům, pneumologům, kardiologům, gastroenterologům, urologům, laryngologům apod.
Nejčastější příčiny obtíží však skutečně přímo souvisejí s páteří. Buď jsou následkem přetížení nebo různých poruch ať již zánětlivých, úrazových nebo degenerativních. Na obtíže má velký vliv i psychická vyrovnanost a nadváha.
Životní styl dětí i dospělých v civilizovaných zemích nepřeje nijak zdravému rozmanitému pohybu, který je pro správnou kondici a vývoj páteře a trupového svalstva zásadně důležitý. Nic na tom nemění ani vzrůstající obliba různých sportů, které zatěžují tělo většinou jednostranně nebo jen určité jeho partie.
Proto je velmi důležité nezaměřovat se „jen“ na léčbu obtíží, které již vznikly, ale i na jejich prevenci, znalost vhodných pohybových návyků, které nepřetíží zádové svaly ani obratle, vhodná organizace prostředí, ve kterém se nejvíce pohybujeme - v práci i v domácnosti a znalost preventivních i uvolňujících cvičení. Cviky nevhodné nebo nesprávně prováděné mohou velmi často bolesti zad i výrazně zhoršit.
Diagnostika
Vychází zejména s podrobné konzultace lékaře stran charakteru a možných příčin obtíží, klinického vyšetření lékařem specializovaným na muskuloskeletální medicínu, event. řadu navazujících vyšetření - zobrazovacích (RTG, CT, NMR), měřících (EMG, EEG, EKG,…), vyšetření neurologem, ortopedem apod.
Léčba
Způsob léčení závisí vždy na odhalení původní příčiny. Po vyloučení postižení různých vnitřních orgánů a centrální či periferní nervové soustavy je ve většině případů v rukou rehabilitačního lékaře a kvalifikovaných fyzioterapeutů.
Odborná péče vyžaduje znalostí metod manuální medicíny - chiropraxe, měkkých a speciálních technik, reflexních technik. Často využívá metod alternativní, především akupunktury a řady metod fyzikální medicíny (různé druhy elektroléčby, léčby teplem, chladem, ultrazvukem, elektromagnetickým polem, apod.) a její nezbytnou součástí jsou metody léčebného cvičení pod vedením kvalifikovaného fyzioterapeuta i individuálního po odpovídající instruktáži.
